Alpský dům: mohutná pohádková stavba z hor

Malebná krajina jako z kýčovitých obrázků a fotografií, v níž dominuje krásná příroda s velkými dřevěnými domy. Říká se jim Alpské domy , známé také jako volarské a umí okouzlit každého milovníka romantiky. Dříve se takto stavěly především kvůli praktičnosti, dnes už se z nich čerpá inspirace pro moderní stavby nejen v horských oblastech.

 

 

V českých končinách se původní domy v tomto stylu objevují hlavně v oblasti Šumavy, a to díky komunitě horských dobytkářů pocházejících z Tyrolska nebo Štýrska. V současnosti tvoří nedílnou součást lidové architektury, z níž čerpají architekti inspiraci pro moderní bydlení. Avšak jsou tu i jistá úskalí, před nimiž je potřeba varovat.

Původní alpský dům má vše pod jednou střechou

Kruté zimy v horách znamenaly, že se obyvatelé domu někdy nedokázali ze stavení dostat i několik dnů. A protože už tehdy mysleli ekonomicky, bylo jim jasné, že výhodné je soustředit vše pod jednu střechu. Ve výsledku to znamená, že chlév, stáj i hnojiště stojí pospolu, v těsné blízkosti stavení.
Pro samotný dům je pak charakteristická:

• nízká sedlová střecha s mírným sklonem
• poschodí a podkroví (většinou dvě až tři patra)
• kombinace dřeva a kamene (kámen se nacházel zpravidla v prvním patře, výš bylo potom dřevo)
• široké štítové s průčelím
• pavlač v patře (sloužila pro snadnější ukládání sena pod střechu, nikoliv pro odpočinek či výhled)
• kombinace výrazných barev – světlý kámen a tmavé dřevo

Co převzala současná architektura od alpských domů

Typický domek v horské oblasti si samozřejmě představí každý jako dřevěnou roubenku. Na alpských domech se dříve pro impregnaci dřeva používala volská krev, dnes už to jsou moderní přípravky, avšak tmavý vzhled je stále žádaný. Uchovalo se i široké průčelí se střechou s nízkým sklonem a hlavně pavlače. Obyčejné fošny ale vystřídaly zdobená prkna, často umělecky vyřezávaná.

 

Největší změnou prošla střešní krytina, kdy je šindel nahrazen moderními materiály, jež lépe izolují a jejich životnost je vyšší. Rozdílná jsou i okna, kdy klasická malá dřevěná nahrazují velká plastová. A právě to je nejčastějším bodem sporů – typická architektura tak dostává na frak a vznikají paskvily místo krásných staveb. Architekti se shodují na tom, že do našich končin tento styl nepatří. A to i přesto, že se často stává inspirací českých chalupářů a chatařů.

Architektura typická pro Rakousko, Německo a Švýcarsko by tak měla zůstat jen ve svých původních oblastech. Tam se nyní můžete setkat s mnoha hotely a penziony, jenž dobové prvky a specifika umí napodobit jak nikde jinde. A tak se tam i vy můžete cítit jako v pohádce.