Břečťan: popínavá rostlina s netušenými možnostmi

Břečťan popínavý má mnoho tváří. Lze jej pokládat za plevel, ale také za rostlinu, díky níž ožije fasáda. Může chránit i zdobit. Na pohled krásný a tajemný, avšak jedovatý a až příliš vytrvalý. Snadno jej využijete pro stínění, zakrytí nevzhledných ploch nebo k zamezení zvědavým pohledů sousedů. Břečťan neodmyslitelně patří k pochmurnému anglickému venkovu a jeho kousek můžete mít na zahradě i vy.

Nenáročnost a schopnost poradit si v jakýchkoliv podmínkách předurčuje břečťan pro použití v rozdílných prostředích. Miluje stinná místa, ale nevadí mu ani slunce. Dokáže šplhat po zdech, plotech i stromech.

Krásný i nebezpečný břečťan

Stále zelený keřík má dřevitý stonek, z něj vyrůstají liány, které napovídají mnoho o jeho původu: pochází z tropických a subtropických oblastí. Jako jediný svého druhu se dokázal přizpůsobit a přežívat i v našich podmínkách a brzy se stal častou okrasou zahrad.
Kromě tvrdých lístků můžeme najít i drobná květenství,z nichž se na přelomu podzimu a zimy bobule krásné modré až modrofialové barvy. Ty se využívají pro dekorace, ale pozor: jsou toxické, stejně jako listy.

Roste vodorovně i svisle, celoročně a může se pnout až do výšky 30 metrů. Péči přitom vyžaduje minimální.
Břečťan popínavý dokáže během 24 hodin pochytit až 90% benzenu ve svém okolí; vytváří tak čistší prostředí
Ačkoliv je jedovatý, proslul jako bylina a jeho léčivé účinky se využívají dodnes (např. podpůrný prostředek při léčbě astmatu, nemocí horních cest dýchacích nebo při zánětlivých onemocněních)
Na tmavých, vlhkých a nehostinných místech se dá využít jako náhrada trávníku.
O jeho odolnosti svědčí i fakt, že je schopný dožít se až 500 let.

Jak pěstovat břečťan

Břečťan seženete ve formě semen, sazenic nebo řízků. Prvně zmíněné je třeba vysadit už na podzim, zbytku se daří lépe
brzy z jara. Hlavní rostlinu vysazujte na stinné místě a ihned k ní připojte oporu, po níž se později bude moci pnout. Nepotřebuje žádnou zvláštní péči, ani přihnojování (pouze na jaře u mladých rostlin cca jednou za měsíc).
Dobře známá je také pokojová varianta břečťanu rostoucího v květináčích. Má drobnější lístky, snadno se obepne do požadovaného tvaru a taktéž není nijak náročná. Daří se jí i na studených chodbách, kde nevyžaduje ani příliš mnoho zálivky. Ale pozor – řadí se mezi prudce jedovaté druhy.

Škodí fasádě?

Pokrytí fasády popínavými rostlinami není ničím výjimečným. Má to však zastánce i odpůrce: jedni tvrdí, že je omítka ničena a porost škodí; opačný názor zase pochvaluje ochranu před mrazem a sluncem.
Předkové to měli dobře promyšlené: břečťan se dříve používal na domy bez omítky. Ty chránil před deštěm a zároveň tepelně izoloval. Riziko pak spočívá v přítomnosti hmyzu, který se k rostlině stahuje – ať už se jedná o pavouky nebo o vosy. Problém bývá také v zastevní růstu, aby šlahouny neprorůstaly střechou.
Jako alternativa se k břečťanu doporučuje přísavník tříprstý, který je však opadavý.

Břečťan je skvělým řešením pro zamaskování ne příliš vhodně postavených zděných plotů nebo malých zahradních staveb. Pozor ale na nežádoucí rozšíření. V některých zemích se rozšířil tak, že je považován za invazivní rostlinu a je třeba jej likvidovat. V případě pnutí po fasádě hrozí prorůstání střechou – proto kontrolujte a udržujte pod kontrolou všechny šlahouny.