Klobouky u Brna nejsou jen větřák. Starosta Pavel Volek o životě města, tradicích a jeho budoucnosti

Město Klobouky u Brna

Klobouky u Brna jsou městem s výraznou historií, ale také místem, kde se řeší zcela současná témata – od školství a veřejného prostoru až po každodenní fungování samosprávy. O tom, jak se město proměňuje, co znamená pečovat o jeho tradice a jaké výzvy přináší život menšího města, jsme hovořili se starostou Pavlem Volkem.

Klobouky mají výraznou historickou identitu. Co je podle vás pro město nejdůležitější zachovat i do budoucna?

Historie je jednou z věcí, které dávají městu jeho charakter. Nejde ale jen o jednotlivé památky. Důležitá je celková atmosféra místa, vztah lidí k městu a také to, jestli se podaří předávat místní tradice další generaci. Klobouky mají zajímavou historii a řadu konkrétních míst, která ji připomínají. Patří sem zámek, kostely, kaple sv. Barbory nebo právě větrný mlýn. Smysl podle mě má starat se o tyto věci tak, aby nebyly pouze historickými objekty, ale přirozenou součástí současného života města.

Když se řekne Klobouky u Brna, většině lidí se vybaví větrný mlýn. Jak významnou roli tento symbol stále hraje?

Větřák je nepochybně jedním z nejvýraznějších symbolů Klobouk. Člověk si ho spojí s městem prakticky okamžitě. Zajímavé přitom je, že dnešní mlýn není jen připomínkou dávné historie. Původní větrné mlýny byly součástí zdejšího kraje a poslední z nich na konci druhé světové války vyhořel. Později se podařilo mlýn obnovit a v roce 1985 znovu otevřít. Je to hezký příklad toho, že některé věci mohou přežít jen tehdy, když o ně mají zájem sami lidé.

Co je z pohledu starosty nejtěžší na řízení menšího města?

Rozmanitost problémů. Město musí řešit každodenní fungování a současně přemýšlet o tom, jak bude vypadat za několik let. Vedle velkých investic jsou tu věci, které nejsou tolik vidět, ale bez nich město fungovat nemůže. Údržba majetku, veřejných prostor, komunikace s občany, odpady, školy nebo běžný chod úřadu. U samosprávy je navíc potřeba přemýšlet nad tím, jak jednotlivá rozhodnutí zapadají do finančních možností města. Každá investice má svůj kontext a není možné dívat se pouze na samotnou cenu projektu.

Klobouky mají školy, hudební vzdělávání, pěvecké aktivity i tradiční trhy. Jak důležitý je komunitní život?

Velmi důležitý. Město není jen soubor budov a komunikací. Tvoří ho především lidé. Když mají obyvatelé možnost potkávat se, něco společně vytvářet nebo se účastnit kulturního a společenského života, vzniká přirozený vztah k místu, kde žijí.
Zajímavé jsou například i tradiční trhy, na kterých se představují řemeslníci a jejich výrobky.

Jak hledat rovnováhu mezi investicemi, údržbou majetku a běžným provozem města?

To je jedna z věcí, které musí samospráva řešit průběžně. Rozpočet není neomezený a potřeby města jsou vždy větší než možnosti. Je proto potřeba rozlišovat, co je nutné řešit okamžitě, co lze naplánovat a co může počkat. Zároveň je důležité dívat se nejen na pořizovací cenu, ale také na budoucí náklady a údržbu. Dobře připravená investice by podle mě měla dávat smysl nejen v okamžiku dokončení, ale i v dalších letech.

Klobouky leží mezi městským a venkovským prostředím. Co to pro město znamená?

Je to určitá kombinace výhod. Klobouky mají vlastní služby, školy, úřad a společenský život, zároveň jsme ale obklopeni krajinou a menšími obcemi. Pro řadu obyvatel je důležitá také dostupnost Brna. Část lidí za prací dojíždí, ale jejich zázemím zůstávají Klobouky.
To znamená, že město musí fungovat nejen během pracovní doby. Potřebuje nabídnout prostředí, ve kterém se dobře žije, tráví volný čas a vychovávají děti.

Co dnes podle vás ovlivňuje rozhodování lidí, zda v menším městě zůstanou?

Je to kombinace několika věcí. Lidé potřebují dostupné služby, možnosti vzdělávání, kvalitní prostředí a určitou míru společenského života. Velkou roli hraje také bydlení a dostupnost práce. Menší město nemůže nabídnout všechno, co velké město, ale může nabídnout něco jiného – přehlednější prostředí, komunitu a blízkost přírody.

A co umělá inteligence? Vidíte pro ni využití také na úrovni města?

AI bude pravděpodobně postupně ovlivňovat i veřejnou správu. Může pomáhat například při práci s informacemi, vyhledávání v dokumentech nebo při přípravě některých podkladů. Současně ale u veřejné správy zůstává důležitá odpovědnost člověka. Pokud nějaký systém něco navrhne nebo zpracuje, musí být jasné, kdo za výsledkem stojí.

Které věci lidé při pohledu na práci radnice obvykle nevidí?

Možná právě množství drobných rozhodnutí a administrativy, která jsou za každodenním fungováním města. Občan většinou vidí výsledek – opravené místo, fungující službu nebo zveřejněnou informaci. Za tím ale bývá komunikace, dokumentace, rozpočtové rozhodování, zákonné postupy, smlouvy a další práce.

Kdybyste měl člověku, který Klobouky u Brna ještě nezná, doporučit důvod k návštěvě, co by to bylo?

Určitě bych začal větrným mlýnem. Ale nezůstal bych pouze u něj. Klobouky stojí za návštěvu také kvůli historickým místům přímo ve městě, okolní krajině a možnostem procházky. Zajímavá je například oblast kolem lesa Ochůzky.
A pokud člověk přijede v době některého z tradičních trhů, může poznat ještě jinou stránku města – místní řemesla, výrobky a společenskou atmosféru. Klobouky podle mě dávají smysl poznávat pomalu. Nejen jako jedno místo, které si člověk vyfotí, ale jako město, které má svou historii, krajinu a vlastní život.