Kůrovec – jak žije a proč pustoší české lesy
O kůrovci jsme toho za poslední měsíce mohli slyšet opravdu hodně. Tento nechvalně proslulý škůdce pustošící české lesy se rychle množí a likviduje především smrky. Víte ale, jak takový kůrovec (správně lýkožrout smrkový) vypadá, jak žije, kde se vyskytuje a proč u nás páchá tak velké škody? Seznamte se s blíže s tímto nepřítelem všech lesníků. Přinášíme vás přehledné informace o kůrovci, které vám rozšíří obzory.
Lýkožrout smrkový je rozšířeným škůdcem nejen v ČR
I když se současná kůrovcová kalamita dotkla zejména lesů v České republice, nejsme jediní, kteří se s lýkožroutem musí vypořádat. Kromě středomořských států a Spojeného království se totiž vyskytuje po celé Evropě, narazit na něj však můžete třeba i na Sibiři. Kromě českých lesů v nedávné době zpustošil i lesy ve skandinávských nebo pobaltských zemích.
Kůrovcová kalamita v Jeseníkách
Když se kůrovec nepřemnoží, omlazuje lesy
Kůrovec má špatnou pověst, a tak málokdo ví, že pokud se nepřemnoží, může lesům i prospívat. Protože přednostně napadá staré, nemocné a odumřelé stromy, přispívá k omlazování lesů. Problém nastává ve chvíli, kdy se lýkožrouti přemnoží. Potom jim kapacity starých stromů už nestačí, a tak začnou napadat i mladé stromy. Lesníkům tak nezbývá než těžit i mladé a zdravé stromy, které by mohly ještě dlouhou dobu růst. Preventivně tím zabraňují dalšími masivnímu rozmnožování. Z jednoho kůrovce se rozmnoží dalších 200 brouků, a tak se přemnožení dosáhne velmi rychle.
Kůrovec se skrývá pod kůrou stromů
Na první pohled často vůbec nepoznáte, že je strom napadený lýkožroutem smrkovým. Projevy napadení a poškození stromu se totiž objeví zpravidla až po třech měsících, a to už bývá na záchranu obvykle pozdě. Kůrovce si jen tak nevšimneme, protože se schovávají pod kůrou stromů. Zavrtají se pod ni a začnou požírat lýko.
Aby se mohly dále rozmnožovat, hloubí pod kůrou cestičky, které jsou viditelné po odloupnutí části kůry. Také podle těchto typických vyhloubených cestiček odhalíme přítomnost kůrovce. A proč po napadení kůrovcem začnou stromy odumírat? Ve velkém požírají lýko, které slouží k distribuce vody. A jak víme, bez vody není život, a tak začnou stromy po nějaké době chtě nechtě usychat.
Lýkožrout nenapadá pouze smrky
Jak je z názvu tohoto brouka patrné, napadá ve velké míře smrky. Při přemnožení se však může pustit i do jiných druhů stromů. Bez problémů zahubí třeba i modřín nebo borovici. Je také třeba říct, že i když je u nás problém s přemnožením lýkožrouta smrkového, vyskytuje se zde více než stovka druhů. Prakticky každá dřevina má svého kůrovce, který může strom napadnout. Protože u jiných druhů v tuto chvíli k přemnožení nedochází, napadají jen staré a poškozené dřeviny a omlazují lesy. I přesto je třeba být na pozoru i v případě ochrany jiných než smrkových lesů.
Za přemnožení může i sucho a vysoké teploty
Jistě je namístě zamyslet se nad tím, proč k tam enormnímu přemnožení kůrovce vlastně došlo. Příčin je hned několik. Významnou příčinou jsou dlouhotrvající klimatické změny. Lýkožroutům se totiž velmi daří zejména v suchém období a při vyšších teplotách. Ty urychlují vývoj jednotlivých brouků, kteří se tak rozmnožují podstatně rychleji. V deštivém období se naopak množení kůrovce zpomaluje. Vedle klimatických vlivů však za přemnožení mohou také polomy. Právě polomové dřevo je totiž pro lýkožrouta atraktivní, navíc se mu na rozdíl od zdravých stromů nemá jak bránit. Třetí příčinou je pak nedostatečná preventivní obrana v podobě rychlého odstranění napadených stromů nebo odchytu dospělých jedinců v době rojení.
V pokračování článku se dozvíte, jak dřevo napadené kůrovcem zpracovat a na co si dát pozor.
Čtěte také:
Poslední
komentáře u článků
Diskuse k článku