Recyklace, upcyklace, downcycling – znáte všechny eko pojmy?

Recyklace: návrat materiálu do výrobního cyklu

S termínem recyklace se setkáváme dnes a denně. Víme však, co tento ve společnosti zažitý termín vlastně znamená a jak se liší od dalších eko pojmů? Recyklace označuje proces nakládání s odpadem, který spočívá v jeho opětovném využití ve výrobním procesu. Běžné výrobní procesy počítají s využitím nových surovin, i ty se však dají získat zpracováním už jednou použitých materiálů.

Recyklace plastu, papíru nebo skla znamená, že se jednou použitý materiál cíleně přetvoří z dále nepoužitelného odpadu na druhotnou surovinu, která je využitelná pro další výrobu. Problém je v tom, že se světová spotřeba materiálu neustále zvětšuje i přes nárůst recyklace, a tak se ve skutečnosti nejedná o dlouhodobě rozvoj.

Upcyklace – přeměna odpadu v produkty lepší kvality

Recyklace tedy spočívá v tom, že se z odpadu stává materiál využitelný v dalším výrobním procesu. Tento pojem se však liší od tzv. upcyklace. Upcycling vychází z požadavku na přeměňování odpadů v nové materiály nebo výrobky, které však mají vyšší kvalitu než původní, případně přináší pozitivní vliv pro životní prostředí.

Příklad domácí upcyclace

Termín upcyklace je relativně nový. Poprvé jej použil v polovině 90. let Reiner Pilz, který upozorňoval na potřebu recyklace, která přinese vyšší hodnotu, než měl starý výrobek. Upcycling se odráží například v umění. Existuje nespočet umělců, kteří vytváří velká díla s využitím odpadních materiálů (kovů, plastů, papírů ad.), a tak dávají materiálu nový život. Příkladem ryzího upcyclingu je již vyvinutý obal na potraviny z biolaplastu, ve kterém jsou zapuštěna semena trav či bylin. Takový obal se může zahodit přímo do trávy. Bioplast se během pár hodin rozloží a semena se současně zapustí do zeminy. I v tomto případě jde u upcycling v pravém slova smyslu – z původního výrobku, kterým byl obyčejný obal, vznikl nový produkt v podobě vysazené rostliny.

Poznámka redakce: Zmíněné příklady představují extrém v oblasti upcyclingu. V principu však platí, že jakákoliv činnost, která přidává nové hodnoty věcem určeným k likvidaci, je upcyklací. Pokud renovujete staré hračky, přeměňujete PET lahve v krmítka pro ptáky nebo staré zavařovací lahve používáte jako sklenice na vodu, pak upcyklujete.

Downcycling: proces, při kterém kvalita po znovupoužití klesá

Opakem upcyklace je tzv. downcycling. Vyznačuje se podstatně nižší znovupoužitelností než u recyklace. Downcycling považujeme za opětovné zpracování materiálů, které není tak plnohodnotné. Příkladem downcyclingu je například přeměna stavebního dřeva v dřevotřísku nebo proměna křídového papíru v papír podřadné kvality.

K downcyclingu však nedochází jen na úrovni průmyslu a výroby. Tento princip se odráží i v běžných činnostech naší domácnosti. Pokud například staré pečivo nevyhodíme, ale vyrobíme si z něj strouhanku, pak uplatňujeme principy downcyclingu.

Zero Waste – život bez obalů

V posledních letech se stále častěji skloňuje sousloví Zero Waste, a tak na něj rozhodně nesmíme zapomenout. Zero Waste označuje životní styl spočívající v omezení použití obalových materiálů, které zbytečně zatěžují životní prostředí. Na základě takového trendu vzniklo v republice mnoho bezobalových obchodů, ve kterých si nakoupíte potraviny do vlastních znovupoužitelných nádob.

Chcete se o ekologii a šetrnému přístupu k životnímu prostředí dozvědět více informací? Přečtěte si některý z předchozích článků, které jsme pro vás připravili:

• Třídění odpadů není recyklace. Znáte rozdíl?
• Domácí recyklace plastu: tipy na výrobky z PET lahví
• Kreativní nápady na využití starých věcí
• Kam patří krabice od mléka a další nápojové obaly
• Skončíme zavaleni odpadky? Zbytečné obaly jsou zkázou
• Ekologická domácnost: zero waste čili život bez odpadů