Seriál bylinková zahrádka: neodolatelný bedrník není jen okrasou na talíři

V jedné české lidové písničce se zpívá: Pijme pivo s bobkem, jezme bedrník, nebudeme stonat, nebudeme mřít. O bobku už v našem seriálu byla řeč, o pivu by bylo zbytečné vést rozpravy, a v seriálu o bylinkové zahrádce tak přichází na řadu bedrník.

 

Pro bedrník do sušších oblastí

Bedrník roste nenápadně. Dorůstat může až do výšky 80 cm, povětšinou se ale drží víc při zemi. Najdete ho na něpříliš pohostinných stanovištích, kde roste v sušší půdě. Zatravněné plochy, vřesoviště, kamenité svahy či suché lesy tak skrývají tuto bylinu, která roste po celé republice od nížin až do podhůří.

Drobnými květy vykvétá v okolíku, ty se ale nesbírají. Léčivé látky se shromažďují v rozvětveném kořenu.
Bedrník roste v celé Evropě, jako koření využívají jeho listy hlavně na jihu Evropy. Mladé čerstvé lístky přidávají do polévek a omáček jako koření. Významnější je ale jeho použití v bylinkářství.

Z bedrníku léčí kořen

Co má společného bedrník, čekanka, echinacea, hořec, kostival, kozlík a kosatec? Ze všech těchto rostlin se využívá hlavně kořen. Pro ten tmavý bedrníkový se chodí ve dvou termínech: na jaře, tedy v březnu a dubnu, nebo pak až na podzim v z áří a říjnu. Naopak lístky do salátu a k přípravě dobrot se sbírají spíše mladé – na jaře a v brzkém létě chutnají nejlépe.

 

Kořenem bedrníku se můžete zásobit v sušené formě. Je třeba být trpělivý, protože kořen se suší pomalu ve stínu, případně maximálně při teplotách do 40°C.

Důležitou součástí jsou zejména silice, kterých obsahuje asi 0,4 %. Kořen bedrníku uvolňuje aromatické kumariny (pimpinellin) a deriváty eugenolu, třísloviny, hořčiny, soli vápníku a draslíku, pektin, sliz, saponin a tanin.

Vytěsní škodliviny

Očištěný čerstvý kořen se může žvýkat, pro kloktání se připravuje odvar. Obecně má bedrník blízko k anýzu a neměl by tak chybět v zásobách pro léčbu potíží horních cest dýchacích. Rozpouští hleny a usnadňuje vykašlávání.

Další druh potíží, s nichž se pojení odvaru bedrníku nanejvýš hodí, jsou problémy s trávením. Podporují tvorbu žaludečních šťáv, a proto si po velkých hostinách můžete naordinovat šálek čaje s bedrníkem.
Mezi bylinkami pro očistu organismu by měl být zařazen i bedrník. Odstraňuje usazeniny, které zatěžují organizmus, ale hlavně napomáhá snižovat soudržnost ledvinových a močových kamenů.

Na jaře se bedrník přidává do pokrmů třeba rovnou po lžících a klidně každý den. Taková očistná kůra organizmu prospěje po náročné zimě.

Recepty provoněné bedrníkem

S čím začít u bedrníku? Zkuste to na trochu ostřejší notu! Do žitné pálenky vložte očištěné nasekané kořínky.Po čtrnácti dnech a zcezení máte hotový skvělý likér! Není to však nic pro dámičky, chutná tvrdě a zemitě. Místo žitné se ovšem dá použít i gin, a to už pak dostává zase jiný rozměr. Vypadá to, že v dřívějších dobách bylolouhování bylinek v alkoholu velmi oblíbeným způsobem jejich využití. Na drobno nasekaný kořen bedrníku naložený na 14 dní do „režné" se užíval denně po lžičkách.

Bedrník si můžete přizvat ke grilování. Výtečný je s lehčími pokrmy, jakojsou především ryby a sýry.
Aroma bedrníku se zvyšuje s množstvím citronové šťávy. Znamená to tedy, že v salátech a na rybách pak působí o dost výrazněji. Kromě ryb jej můžete využít i do dalších lehkých pokrmů. Chuťově ladí k rajčatům, kedlubnám a méně aromatickým sýrům. Kořenitá chuť pak rozehraje nezaměnitelnou hru.

Bedrník u grilovačky

Už když sledujete maso na grilu tušíte, na jakouchuť se můžete těšit. Nudí vás to? Zkuste použít netradiční koření, které máte k dispozici na zahrádce, v květináči na okně nebo si jej přinesete z procházky.
Vypěstovaný uchovávejte pečlivě uschovaný před hmyzem. Ten je po jeho vůni jako divý! V dobře uzavřené nádobě jej ale můžete skladovat klidně celou zimu a postupně ho přidávat do jídel. Na čerstvém si pochutnáte hlavně při grilování, kde se využívá na různé druhy masa nebo pro aromatizaci zeleniny.

Přidáním bedrníku do marinády dodáte masu příjemně kořenitou chuť. Ta ho navíc přímo předurčuje pro přidávání do salátů. Třeba v klasickém rajčatovém chutná báječně! Pokud do něj přidáte trochu Itálie v podobě mozarelly, oregana a bazalky, máte připravenou lehkou a chutnou přílohu k pořádnému kusu masa.
S čerstvě nasekanými lístky bedrníku připravíte skvělé pomazánky a bylinkové máslo.

Zdobení bylinkami

Zdobení čerstvými bylinkami korunuje i ten nejobyčejnější pokrm. Zelené lístky a barevné květy vyniknou na každé dobrotě – od omelety až po rýži. Svěží květy patří do salátů, sušené zase využijete v zimě na omáčky nebo jednohubky.

Do nejhezčí květy pěstujte anděliku, brutnák, česnek, černuchu, heřmánek, hvozdíky, jasmín, komonice, kontryhel, kopr, kozlík, len, levandule, majoránka, mák, mátu, mateřídoušku, měsíček, monardu, náprstník, oman, orlíček, ostrožku, petrklíč, pomněnku, prvosenku, řebříček, řimbabu, rozmarýnu, tužebník jilmový, violku, zimolez ovíjivý.

Okrasné listy získáte z bazalky, blahovičníku, divizny, fenyklu, krvavce, majoránky, mateřídoušky, máty, myrty, pelargónie, pelňku, petržele kadeřavé, plicníku, rozmarýny, svatolíny, šalvěje, vavřínu...
A do třetice se ke zdobení využívají samotné plody. Třeba z užzmiňované anděliky, česneku, čechřice, černuchy, fenyklu, chmele, libečku, máku, merlíku, slunečnice, šťovíku, případně tromínu.

Jistě, pro někoho takové ozdoby nepřichází v úvahu, ale rozhodně jsou příjemným zpestřením stereotypních jídelníčků.Ostatně stejně, jako mnohé chutě bylinek. Třeba zrovna bedrník patří mezi ty méně známé. Pěstujte, vařte a hlavně si pochutnávejte na lahodných bylinkách.