Zapomenuté zvyky Silvestra a Nového roku

Pro ty, kdo nemusí plnit poslední pracovní povinnosti v roce, začíná silvestr už ráno. Teprve až odpoledne znamená pro všechny začátek oslav, setkání s blízkými i přáteli, návštěvy, procházky, rodinnou pohodu a také – zvyky a tradice, které k Silvestru a navazujícímu Novému roku patří. Loučení se starým rokem může každý pojmout jak se mu zlíbí, proto vám pro inspiraci nebo alespoň pro připomenutí přinášíme zajímavé obyčeje. A to nejen z našich luhů a hájů...

 

Proč se silvestr vůbec slaví? Přesněji by se mělo říci, že se dle historických pramenů slaví Nový rok – ten však nebyl v jednotlivých epochách jednotný, slavil se jak 31. prosince (tedy na konci gregoriánského kalendáře), tak třeba ve starém Řecku to bylo v den zimní rovnodennosti, v Mezopotámii zase při příležitosti jarní rovnodennosti.

Oslavy Silvestra

Současné oslavy ale mají kořeny v křesťanství, konkrétně se v tento den připomíná papež Silvestr I. Ten byl hlavou církve v době, kdy skončilo pronásledování křesťanů a započal tak nový věk.

Ještě předtím se oslavy Nového roku konaly v červnu, ty však byly považovány za pohanský zvyk a byly zrušeny.
Historie je bohatá a proto existuje nespočet pověstí, pověr a tradic spjatých s tímto dnem. Na venkově se vždy jednalo o velkou událost a v současnosti jsou vesničky také posledním místem, kde se jakési zvyky ještě snaží udržovat.

Zvyky na Silvestra a Nový rok

Silvestr

• Ve dnech před Silvestrem by měly proběhnout přípravy na následující rok: tedy úklid, převléct povlečení, vytřít, vyprat a pozor – na Nový rok pak nesmí hospodyňkám zůstat prádlo na šňůře. Dle pověr by to přivolalo smrt někoho blízkého. Stejně tak by se i smetí mělo mést do koutu, aby se nikdo nevymetl ven.
  Záleželo však region od regionu, protože na jiném území už byly zase domácí práce nežádoucí – např. věšení prádla mohlo symbolizovat pozdější oběšení...
• Člen rodiny, který nejdéle vyspával, byl na Silvestra vystaven posměchu.
• Silvestru se také říkalo „Babí den," protože po staveních chodily takzvané Ometačky – chudé ženy, které ometaly plotny, aby na ně nesedlo neštěstí a dobře hořely. Za to očekávaly almužnu nebo jídlo – chléb, klobásu, slaninu, ale třeba i pálenku.
• Tradice silvestrovských veselic začala až po 2. světové válce. Do té doby totiž byly zábavy zakázané až do Tří králů.
• Poslední noc v roce má mít magickou moc: co si vysníte, to by se mělo splnit.
• Zvykem bylo také jíst o půlnoci ovar a křen s jablky.
  
  

 

Nový rok

• Notoricky známou je hláška „Jak na Nový rok, tak po celý rok;" méně známé už je „Starý rok dožit, nový přežít!"
• V dřívějších dobách byly na Nový rok obdarovávání čeledíni a děvečky, případně děti.
• Nedělalo se nic nepříjemného.

V současnosti je Nový rok dnem, kdy se sejde celá rodina u bohatého oběda a přesně tak by to mělo být i po zbytek roku...

Za hranicemi se dodržují zvyky, které mají přinášt štěstí: v Rakousku je zvykem darovat talisman, ve Španělsku se s údery kostelních hodin pojídá 12 zrn hroznů, v Rumunsku pobíhají děti s jehnětem, na Filipínách skáčí z výšky do vody, v Rumunsku pak tančí ve strašidelných kostýmech, které mají zahnat zlé duchy. Proto bývá zajímavýcm zážitkem vycestovat na poslední dny roku za poznáním do cizích krajů...