Sanační omítky jsou pomocníky v boji s vlhkým zdivem

Sanační omítky tvoří speciální kategorii omítek. Pomohou v situaci, kdy je třeba ošetřit na pohled nepěkné vlhké zdivo. Do stávající zdi zasahují poměrně výrazně, protože při jejich použití je potřeba odstranit docela silnou vrstvu stávající omítky. Mezi jejich ceněné vlastnosti patří nenasákavost a paropropustnost, což jsou významné prvky v boji s vlhkostí.

Samotná sanační omítka ale problém nevyřeší. Je potřeba postupovat komplexně a vyřešit nejen viditelný projev, ale i příčinu. Často je nutné provést injektáž nebo zásadnější stavební úpravy.

Rozdělení sanačních omítek

Sanační omítky se dělí na dva základní druhy, jenž se liší svými funkcemi a možnostmi použití.

Prodyšné sanační omítky

Sanační omítka se dává jako podklad pod poslední vrstvu z důvodu, že nenasakuje kapilárami vlhkost ze zdiva. Na trhu jsou k dostání i takové, které vlhkost přímo odpuzují. Mají vysokou pórovitost a prodyšnost, takže k odpařování dochází jen na vnitřní straně omítky a na povrch se tak nedostanou žádné fleky.
Vypařené soli zůstávají pod vrstvou, takže se rozhodně nejedná o žádné řešení. Je třeba kombinovat tyto omítky s celkovou úpravou!

Sanace zdiva: chemická injektáž a další metody

Vodotěsná sanační omítka

Funkce vodotěsné omítky je opačná: zabraňuje pronikání vlhkosti ze vzduchu do zdiva. Už nejsou příliš rozšířené, protože je skvěle nahradí modernější hydroizolační stěrky, které také zabraňují prolínání par ve velmi vlhkých prostorách.

Jak na nanesení sanační omítky

V první řadě je důležitá příprava podkladu: vlhké vrstvy je potřeba odstranit důkladně a navíc ještě vzít alespoň několik milimetrů povrchu, jenž už není poškozený. Znamená to ono neoblíbené obouchání a drhnutí. Plochu důkladně očistěte od prachu, odpadávajících částí a hrubých nerovností, ze spár se malta odstraňuje až do hloubky dvou centimetrů. Při vyšších teplotách je vhodné povrch navlhčit, aby netáhl vodu z nanášené vrstvy omítky. Jako první se nanáší jaderná vrstva, která se stahuje latí a nevyhlazuje. Zeď schne podle tloušťky nánosu – na jeden milimetr připadá jeden den zasychání. Vrchní vrstva se pak nanáší v tloušťce 3mm a vyhlazuje se nástrojem s jemným povrchem (např. gumovým nebo filcovým hladítkem).

Na co si dát pozor

• otlučenou omítku odvezte, nikdy ji nepoužívejte k dalším stavebním pracem
• dodržujte výrobcem stanovené tloušťky vrstev a veškeré postupy, jen tak dosáhnete požadovaného výsledku
• omítku je potřeba aplikovat až o 80cm dál, než jsou viditelné hranice vzlínající vlhkosti
• teplota při nanášení nesmí být nižší, než 5°C
  
  

Sanační omítky vybírejte vždy jen od prověřených výrobců. Mají za sebou léta zkušeností a jsou prověření. Levné omítky nemusí být až tak spolehlivé a účinek se těm kvalitnějším ani nepřiblíží. Ve výsledku se tak budete muset do opravy stále dokola…