Netradiční bydlení: jurta

Alternativní způsoby bydlení mnohdy vzbuzují rozporuplné pocity. Není divu, málokdo si dokáže představit život v podmínkách značně odlišných od dnešního stantardu. Jednou takovou možností je jurta, příbytek známý spíše z mongolských pastev, než ze scenérií našeho kraje. Není to rozhodně pro každého, ovšem za vyzkoušení rozhodně stojí.

 

 

Kdo strávil nějaký čas v jurtě jednoznačně tvrdí, že takový život je jeden velký zážitek. Ne každý má odvahu na takový razantní krok, přeci jen komfort jak v bytě to není. Na druhou stranu blízkost přírody působí na pocuchané nervy jako balzám.

Co je jurta

• tradiční obydlí z Mongolska a okolních zemí, žijí v něm ale lidé v mnoha dalších částech světa
• základem je lehká a jednoduchá konstrukce, která se dá rozložit a přesunout
• podlahu tvoří plsťové rohože (v moderních variantách ale vše může být postaveno „na pevno,“ bez možnosti přemísťování, což umožňuje i pevnější konstrukci podlahy z palubek)
• půdorys má tvar kruhu, jeho velikost se dá přizpůsobit dle možností a potřeb

Dostupná i v České republice

Moderní jurty se dají najít už i v našich končinách. Ekologie, která zažívá v poslední době velký boom, vedla už několik lidí k tomu, aby se odhodlali k netradičnímu kroku, opustili byty a rozhodli se žít v kruhových domcích. Není to však jediný důvod. Zajímavým bodem při rozhodoví může být cena nebo možnost přesunu.
Jejich výrobou se zabývá několik firem. Základní, o průměru půdorysu pěti metrů, vyjde na několik desítek tisíc korun. Tato varianta se hodí jako rekreační objekt, pro dlouhodobý život je vhodnější zvolit některou z větších a propracovanějších variant. Jurta s průměrem devět metrů, s izolací, koupelnou a okny pak vyjde asi na 400 tisíc korun.

Jak se staví jurta

K tomu, abyste si postavili jurtu, nepotřebujete stavební povolení, postačí jen souhlas majitele pozemku. Pro samotnou stavbu pak není ani nutnost dělat si mnoho času, vše se dá zvládnout během pár dnů, a dokonce bez těžké techniky.
Konstrukce je tvořena z přírodního materiálu (dřeva) a staví se na pevné a rovné podloží. Samozřejmostí je izolace od vody, například v podobě vrstvy štěrku nebo „pódia“ na sloupcích. Nepotřebujete tedy hloubit základy, jen vykopat vývody pro kanalizaci, elektřinu a přívod vody.
Kruhová konstrukce nepotřebuje kotvení a drží sama o sobě – díky tvaru odolá i silnému větru. Používá se měkké dřevo, pro kopuli potom tvrdší. Jednotlivé díly se ohýbají v páře a dohromady se dávají až na místě.
V závěru se celá konstrukce stáhne ocelovým lankem.

 http://www.merridalecider.com

Jak se žije přes zimu

Plachty se vyrábí z bavlny a směsi polyuretanu s různou výškou vodního sloupce. Pro celoroční bydlení je třeba vybrat tu nejodolnější. Mezi plachtu a konstrukci pak ještě musí přijít izolace z přírodního materiálu (nejčastěji se používá ovčí vlna nebo sláma, která je však hořlavá).
Pro vytápění lze použít kamna nebo pec s dobře izolovaným komínem od plachty a konstrukce. Nejsou třeba rozvody tepla, protože to se rozmísťuje díky přirozené cirkulaci.

Prostor uvnitř jurty se dá rozdělit příčkami, čímž vzniká plnohodnotné bydlení s kuchyní, koupelnou i ložnicí. Existují také druhy jen pro letní relax, které vyjdou jen na několik desítek tisíc korun. Pohodlí však poskytují skvělé.