Vánek, čerstvý vítr nebo vichr? Domácí větrná elektrárna využije každý z nich

Slunce, vítr, voda – tři přírodní energetické zdroje, z nichž ke dvěma má neomezený přístup každý a díky moderní technologii se dají efektně a šetrně zužitkovat. Přináší totiž komfort elektřiny tam, kam by se jinak nedostala, a také umožňují snížit náklady na běžný provoz domácností. 

Malá větrná elektrárna k chatě, velká k domu

Malých větrných elektráren pro soukromé účely je u nás po skrovnu. Ty nejmenší najdete v chatových oblastech či kempech, kde jsou využívány jako zdroj energie pro trávení víkendového odpočinku nebo při dovolených. Váží kolem čtyř kilogramů a vyprodukují až 60W. To však domácnosti na běžný chod nevystačí.

Pro pořízení takové větrné elektrárny si připravte asi 15 000 Kč. Větrná elektrárna k rodinnému domku už je dražší záležitostí. Na to, aby na zahradě vyrostl vysoký sloup s turbínou, která bude alespoň z části přínosná, bude potřeba přibližně 25 000 Kč. Profesionální řešení, maximálně spolehlivé a funkční, přijde asi na 75 000 Kč. Na to už je ale opravdu spoleh a je skutečně užitečnou součástí obydlí.

Zařízení domácích větrných elektráren jsou schopna vyrobit ročně 1500 až 1800 kWh elektrické energie podle toho, v jaké lokalitě a výšce se nachází.

Vítr + turbína = elektřina

Existují různé druhy větrných elektráren, tou nejrozšířenější je ale axiální turbína. Konstrukně ji tvoří sloup pevně zasazený do země, na jehož vrcholu je gondola s elektrickým generátorem a větrná turbína.

Větrná elektrárna potřebuje pevný základ

Základem pro stavbu bývá betonová deska. Její rozměr závisí na výšce sloupu. Dutý sloup (neboli tubus) drží turbínu dostatečně vysoko nad přízemní pásmo. Musí být pevný, aby ustál turbulence větru. U klasických větrných elektráren vede tubusem žebřík do gondoly, u domácí větrné elektrárny to není třeba. U nich tuto roli zastává ocelový sloup, který je v některých případech kombinovaný se železobetonovým tubusem.

V gondole je ukrytá převodovka, elektrický generátor a náboj větrné turbíny. Duté lopatky větrné elektrárny se většinou vyrábí ze sklolamnátu a mají takový tvar, aby dokázaly využít každý druh působící síly. Některé větrné elektrárny se díky nízké hmotnosti mohou připevnit i na střechy a nezáleží na tom, jestli na rovné nebo šikmé.

Zajímavé informace o větrné elektrárně naleznete na elektřina.cz

Důležitý je tvar turbíny domácí větrné elektrárny 

Ideální podmínky pro provoz větrné elektrárny nejsou na celém území republiky. V některých místech totiž vítr nedosahuje takové rychlosti a síly, jaká by byla potřeba pro její přínos. O tom, jak reaguje na sílu větru, rozhoduje konstrukce. Malé větrné elektrárny mívají více lopatek, aby zachytily co nejvíce větru. Vypadají spíše jako kola od vozu, ale díky propracované konstrukci jsou schopny zachytit i vánek.

Hodí se znalost Beaufortovy stupnice

Specifické projevy větru o různé síle sestavil do uceleného přehledu kontradmirál britského Královského námořnictva. Beaufortova stupnice se přitom dnes nevyužívá jenom při plavbách na moři. Dvanáct stupňů dříve sloužilo k posouzení aktuální situace a vhodnosti vyplutí na moře. Odhad síly větru bez byl pro nenámořní používání upraven na konci 19. Století.

Později se začal využívat anemomet, jenž kromě rychlosti proudění stanovil i jeho směr. 

Prostorná lokalita s dostatkem větru je pro domácí větrnou elektrárnu zálad

V některých částech republiky je pořízení větrné elektrárny bezvýznamné, protože síla větru není dostačující. Náklady vložené do zřízení elektrárny by se tak ani nemusely vrátit. Nemusí ale stačit ani to, že hodně fouká. K fungování potřebují větrné elektrárny také otevřený prostor, takže v hornatých částech země nebo v husté městské zástavbě na ně nenarazíte. V České republice dosahuje vítr obecně nižších rychlostí a vedly se spekulace o tom, zda je tento alternativní způsob získávání energie vhodný. Zkušesnoti ukázaly, že podmínky jsou vyhovující. 

Hluk z větrné elektrárny? Minimální, ale nepřetržitý

Při stavbách větrných elektráren se objevovaly problémy s jejich hlučností. Nejde o žádný velký rámus, ale jen tichý, avšak vytrvalý šum či bzučení. U větrných elektráren se jedná o hladinu kolem 40 dB. Podle stupnic to odpovídá jen jemnému šumu, ale v tomto případě hrají roli i další faktory, při nichž může být zvuk skutečně obtěžující.

Při hluku kolem 35 dB se už u citlivějších osob objevují potíže se spánkem.

Domácí větrná elektrárna - pozor na paragrafy a nařízení

Malé větrné elektrárny se řídí stavebním zákonem č. 183/2006 Sb.. Podle §79 nespadá malá větrná elektrárna mezi stavby, které nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby. Malé větrné elektrárny se týká jen územní řízení a vyjádření stavebního úřadu o vydání stavebního povolení. Úřad si může vyžádat posudky o hlučnosti (zpracování hlukové studie) a podobně. Situaci usnadní žádost o stavební povolení na dočasnou stavbu. Pro použití energie z větrné elektrárny pro vlastní potřebu není třeba licence. Na získání elektřiny z energie větru není poskytována žádná dotace.

Domácí větrné elektrárny zpravidla nepřesahují 15 metrů a není tak potřeba vyjádření Úřadu pro civilní letectví. Pozor ale na blízkost letiště, kde je posudek nutný vždy.

Pokud chcete na chatě používat elektřinu a nejste v dosahu sítě, pak je větrná elektrárna ideálním řešením. Jako doplňkový zdroj energie se hodí i k rodinným domům. Vítr si jako alternativní zdroj energie rozhodně zaslouží pozornost i pro jednotlivé stavby.