Jak oživit šeď mezi paneláky? Řešením je komunitní zahrada

Kreativní život se stal v poslední době velkým trendem a fenoménem. Žít obyčejně a bez nápadů se už mladé generaci nelíbí, proto hýří aktivitou a nápady, mezi nimiž si však vybere každý. Různé projekty cílí na rozličné skupiny obyvatel – od dětí až po seniory. Celkem univerzální je však nápad komunitních zahrad. Míst, kde se nemusí pěstovat jen ovoce a zelenina, ale také zdravé mezilidské vztahy, a to vše pod příjemnými slunečními paprsky.

 

Že jste se s termínem komunitní zahrady nebo komunitního pěstování ještě nesetkali? Název možná ebudí zrovna důvěru asociací s čímsi uzavřeným, nejde však o nic pochybného. Stačí pouze domluva několika lidí a volný prostor pro pěstování.

Co je to komunitní zahrada a komunitní pěstování?

Sen o vlastní zahrádce, kde si pěstujete čerstvou zeleninu, která by byla vždy po ruce, už nemusí být v říši fantazií. A ani nevadí, že bydlíte v paneláku. Stačí se dohodonout s podobnými nadšenci a založit zahrádku, kde bude mít každý svůj kousek. Nejenže prostor mezi spoustou panelů ožije, bude navíc i prospěšný. Pro získání souhlasu je většinou potřeba úřední potvrzení, což by v současné době nadšené do všeho ekologického nemusel být zase až takový problém.

K čemu slouží komunitní zahrada

Není to jen o pěstování. Komunitní zahrada umožní setkávání lidí se společným koníčkem a děti si budou moci osahat to, na co by se možná mohli dívat jen na obrazovkách televizních přijímačů.

Mít místo, kam si můžete zajít vyčistit hlavu, přijít na nové myšlenky a odreagovat se od shonu, je k nazaplacení.

Zdroj: cityfarmer.info

Co je třeba, aby mohla vzniknout komunitní zahrada?

• vhodný prostor: najít volný prostor, z něhož by šel vytvořit záhon, nebývá vždy jednoduché. Patálie mohou nastat i při vyjednávání s úřady. Ovšem existuje jedno zajímavé řešení, které se používá celkem často – pěstování zeleniny ve velkých pytlích se zeminou. Pro ty postačí jakýkoliv plácek, ale využívají se i na už založených zahradách pro pěstování rajčat nebo brambor.
• pěstovat se dá na okrajích parků (pro okrasné druhy rostlin), mezi bloky, na balkonech i na střechách – jde o využití ploch, které jinak leží ladem
• u nás se jedná o aktivity neziskových organizací, stačí však jen nadšení několika lidí a zahrádku si může vybudovat každý
• pěstuje se nejen v záhoncích, ale i v přepravkách, pytlích, nádobách nebo paletách. Jednotlivé nádoby lze třeba i pronajímat.

Komunální zahrady ukazují, že se veřejný prostor dá využít i jinak, než k postavení laviček nebo vybetonování. Inspirace pochází ze zahraničí, kde je takový způsob trávení volného času čím dál více rozšířený, ať už se jedná o Německo, Británii, Španělsko nebo Austrálii. Kousek svého zeleného území s čerstvými plodinami tak může mít každý.